Tím nejdražším na alkoholu není zdaleka léčení závislosti
1.10.2007 Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a PhDr. Ladislav CsémyÚvod
Cílem této práce je podat přehled účinných strategií, jak mírnit ekonomické škody působené alkoholem. Některé strategie jsou z tohoto hlediska efektivnější než jiné a další mohou naopak situaci zhoršit a ekonomické náklady zvýšit.
Zač musí společnost ve vztahu k alkoholu platit?
Odhadovaná struktura škod působených alkoholem byla v roce 1998 podle amerických pramenů ( 10th Special Report, 2000) následující.
Struktura škod působených alkoholem v USA, odhad pro rok 1998
|
Škody působené alkoholem v miliónech $ |
|
|
Léčení závislosti na alkoholu a prevence |
7466 |
|
Léčení zdravotních následků pití alkoholu |
18872 |
|
Nižší produktivita práce kvůli vyšší nemocnosti |
87622 |
|
Ušlý výdělek kvůli předčasné smrti |
36499 |
|
Nižší produktivita v důsledku alkoholové kriminality |
10085 |
|
Dopravní nehody |
15744 |
|
Alkoholová kriminalita |
6328 |
|
Alkoholem způsobené požáry |
1537 |
|
Sociální náklady |
484 |
|
Celkem |
184636 |
Pohled na výše uvedenou tab ulku ukazuje, že největší podíl škod připadá na nižší produktivitu práce. Náklady na léčbu závislosti jsou mnohem menší a nedosahují ani součet nákladů na alkoholovou kriminalitu plus alkoholem způsobené požáry. Uvedený výpočet ovšem není úplný, protože zahrnout některé ekonomické škody je obtížné, byť jsou prokazatelné. To se týká např. vyšší nemocnosti v rodinách, kde se vyskytuje závislost na alkoholu ( Ray a spol., 2007). Další nezahrnutou položkou je nižší vzdělání a mzdy dospívajících, kteří zneužívají alkohol. Renna (2007) uvádí, že zneužívání alkoholu snižuje pravděpodobnost, že dospívající dokončí školu bez propadnutí; tito dospívající pak mají nižší výdělky. Ekonomické škody působené alkoholem byly podle japonské práce pokryty zdaněním alkoholu pouze ze třetiny (Nakamura a spol., 1993). Chung a spol. (2006) odhadují škody působené alkoholem pro korejskou ekonomiku na 2,86 % hrubého národního produktu. Citovaní autoři proto vyzývají k intenzivnější prevenci. Ve Francii činily v roce 1996 škody působené alkoholem 115420,91 miliónů franků, tedy 1,42% hrubého národního produktu. To bylo více nežli ekonomické škody působené tabákem a ilegálními drogami dohromady (Fenoglio a spol. 2003). K závěrům, že alkohol působí značné ekonomické škody, dospěla i studie provedená na Novém Zélandu (Devlin, 1997).
Jak snížit škody působené alkoholem?
Zde si dovolíme citovat doporučení Světové banky. Nejčinnější způsobem, jak omezit problémy působené alkoholem, je implementace komplexního souboru opatření ke snížení spotřeby alkoholu. To zahrnuje zvýšení cen (tj. vyšší zdanění), omezování dostupnosti (např. věková omezení, omezení týkající se místa a času prodeje alkoholu), silnou legislativu týkající se řízení pod vlivem alkoholu a snadnou dostupnost léčby ( World bank, 2007).
Dalo by se ušetřit tím, že si závislí pacienti budou hradit léčbu?
Odpověď na tuto otázku je záporná a to nejen s ohledem na výše uvedené doporučení Světové banky. Důvodů je mnohem více.
· I za stávajících okolností mívají pacienti tendenci své alkoholové problémy bagatelizovat nebo popírat. Finanční sankcionování závislosti, by tyto tendence ještě zesílilo. Navíc diagnostická kritéria závislosti podle Mezinárodní klasifikace nemoci (MKN-10) jsou založena především na údajích pocházejících od pacienta. Stanovit diagnózu závislosti pouze na základně laboratorních nálezů a údajů z okolí není často možné.
· Neléčená závislost a závislost, o které se neví, je dražší, protože neléčení závislí čerpají ve větší míře jinou zdravotní péči (např. pro úrazy, vnitřní, neurologické i psychiatrické choroby apod.).
· V případě neléčené závislosti jsou většími konzument zdravotní péče příbuzní osob závislých na alkoholu, nehledě k dalším sociálním i ekonomickým škodám, které neléčená závislost působí v rodinách.
· Existuje tendence dobrou spolupráci při léčbě závislost na alkoholu nebo drogách odměňovat, a tak do léčby dostat více pacientů a udržet je v ní (tzv. contingency management , např. Cameron a Ritter, 2007). Jakkoliv může tento postup připadat neobvyklý, i u nás se osvědčilo odměňovat bezdomovce za to, že se nechají preventivně vyšetřit na tuberkulózu.
· Už dnes se lze mezi závislými na alkoholu setkávat častěji s infekčními nemocemi, jako jsou hepatitidy, svrab, plicní infekce (Joshi a Guidot, 2007) a podle literatury i AIDS. Důvodem nejsou jen podmínky, ve kterých závislí na alkoholu žijí, a jejich životní styl, ale i oslabení imunitního systému. Odpírat této skupině obyvatel dostupnou zdravotní péči by znamenalo zvyšovat riziko pro celou společnost.
· O tom, že je léčení poruch vyvolaných alkoholem, ekonomicky výhodné, svědčí výzkum týkající se jednotlivých léčebných modalit, jako jsou krátká intervence (Mundt, 2006), posilování motivace, rodinná terapie (Fals-Stewart a spol., 2005) i farmakoterapie. Podle britské studie (UKATT, 2005) přinesla psychoterapeutická léčba pro závislost na alkoholu společnosti úspory ve výši pětinásobku ceny léčby, přičemž se braly v úvahu pouze zdravotních, sociální a trestně právní výdaje. Existují také doklady o tom, že u dospívajících, kteří přestávají pít alkohol nebo zneužívat drogy, se zlepšuje školní docházka ( Engberg a Morral, 2006).
