Závislost na alkoholu a jeho zneužívání u rodičů přináší rizika pro jejich děti
14.11.2007 Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a PhDr. Ladislav CsémyÚvod
Často se u nás i ve světě hovoří o problémech s alkoholem u dětí a dospívajících. Tento problém není možné zcela oddělovat od pití alkoholu v dospělé populaci. Celková spotřeba alkoholu koreluje s počty lidí, kteří pijí alkohol problémově. Mezi nimi je pak zákonitě řada rodičů, jejichž nezdrženlivé chování k alkoholu poškozuje nejen je, ale i jejich děti. Podle amerických odhadů pochází téměř každý desátý Američan z rodiny, kde byl problém s alkoholem ( National Association for Children of Alcoholic s, 1998), přitom v USA je podstatně nižší spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele než v ČR. Následující text se do jisté míry týká i dětí, jejichž rodiče alkoholu užívají problémově nebo škodlivě. Mnoho citovaných prací se ale zaměřilo především na závislost u rodiče.
Jaká rizika má nezdrženlivé pití alkoholu rodičů na jejich děti
· Řada prací poukazuje na vyšší výskyt návykových nemocí, zejména závislosti na alkoholu nebo jiných drogách. Je známo, že u dětí z rodin, kde je rodič závislý na alkoholu, vzniká závislost na alkoholu rychleji a v mladším věku. Zvláště tyto děti je proto třeba před alkoholem chránit a jejich prevenci věnovat větší pozornost (o prevenci v rodině např. Nešpor a Csémy, 2003).
· V rodinách, kde se vyskytuje problém s alkoholem, je častější sexuální či citové zneužívání i násilí vůči dětem a tyto děti bývají také častěji svědky domácího násilí. Dochází zde také častěji k rozvodům a k trestné činnosti (Anda a spol., 2002). Existuje i větší riziko zanedbávání psychologických a někdy i hmotných potřeb dětí. Kromě genetických vlivů se tedy většinou uplatňuje i negativní vliv prostředí.
· Faktorem, který se patně podílí na rizikovosti rodin s návykovým problémem u rodičů, je patrně nepředvídatelnost jejich chování (Ross a Hill, 2004). Závislí rodiče mívají sklon buď k nadměrné přísnosti, nebo přílišnému ochranitelství a tyto extrémy se u nich mohou navíc nepředvídatelně střídat.
· U dětí bývají častější poruchy chování, jinak řečeno tyto děti více zlobí doma i ve škole a mají později větší sklon ke kriminalitě.
· Častější bývá školní neprospěch (např. Matějček a spol., 1982), nižší vzdělání a horší pozdější pracovní uplatnění dětí.
· Závažnou komplikací je vyšší výskyt depresí a sebevražedných představ a tendencí u dětí (Arendt a spol., 2007, Workman a Beer, 1992 ).
· Častější jsou i úzkostné stavy ( Finn a Justus, 1997) a neurotické obtíže (Larkins a spol., 2006).
· Údaje z literatury svědčí také i o vyšším výskytu zdravotních obtíží a o vyšším riziku předčasné smrti (Flaherty a spol., Webb a spol., 2006). Typickými obtížemi jsou bolesti hlavy, nespavost a děsivé sny, tiky, pomočování, nevolnost, astma, migrény, alergie, anemie, častá nachlazení a problémy s váhou. Tyto děti také o sebe mnohdy nedbají, bývají neupravené a nevhodně oblečené (přehled viz Herman, 2007).
· Wegscheider-Cruse (1989) a další popsali reakce dětí na závislost rodičů. Rodinný hrdina (nejčastěji nejstarší sourozenec) přebírá nároky za problémového rodiče. To přesahuje jeho možnosti. V dospělosti může takové dítě trpět pocity méněcennosti, i když může být po vnější stránce úspěšné. Bývá také ohroženo nezdrženlivým vztahem k práci. Při léčbě dítěte je třeba ho směrovat k záležitostem, které odpovídají jeho věku, a nečinit ho odpovědným za problémy dospělých. K hrdinovi má blízko rodinný manažer, který navíc bezděčně usnadňuje pití alkoholu u rodičů tím, že mírní jeho následky. Ztracené dítě bývá uzavřené a stažené do sebe, málo a obtížně komunikuje, uniká do fantazií a vnitřního světa. Důležité je opět překonat návykový problém v rodině a to, aby se těmto dětem věnovala pozornost, dostalo se jim potřebné vřelosti a naučily se oceňovat vnější svět a žít v něm. Klaun se snaží vyvolávat veselí, a tak odvádět pozornost od problémů, které rodinu ohrožují. Smích navíc snižuje riziko fyzické agrese, takže je efektivní obranou. Podstatné je překonat návykový problém a šaškování neposilovat. Měly by se hledat přiměřené způsoby, jak pomoci dítěti se projevit a posilovat jeho zdravé sebevědomí. Černá ovce na sebe upozorňuje zlobením, delikvencí apod., a tak odvádí pozornost od problémů dospělých. I zde je důležité překonat návykový problém rodiče, neposilovat problémové chování, stanovit rozumné hranice a posilovat sebevědomí.
· Pití alkoholu během těhotenství může v mnoha směrech poškodit plod. Častější než relativně nápadný fetální alkoholový syndrom jsou diskrétnější problémy projevující se nižším intelektem nebo poruchami chování. Neléčená závislost na alkoholu je u matek méně často spojena s agresivním chováním než u mužů, i tak ale obvykle chod rodiny a výchovu dětí naruší a to často ještě více než u závislosti u otce.
· V rodinách, kde se u rodičů vyskytuje závislost na nealkoholových drogách, bývá patrně situace ještě nepříznivější než v rodinách závislých na alkoholu (Cooke a spol., 2004).
Léčba a prevence
Negativní vliv rodiny může naštěstí vykompenzovat individuální odolnost dítěte nebo další příznivé faktory, jak o tom, svědčí práce Wernera (1986). Emshoff a Price (1999) v této souvislosti zmiňují protektivní faktory na straně jedince, rodiny (např. vřelost, péče) i širšího okolí (učitel, zájmová organizace, církev apod.). Úspěšná protialkoholní léčba prospívá nejen pacientům, ale i jejich dětem. O tom svědčí klinické zkušenosti i publikované práce (Andreas a spol., 2006, 2007, Killeen a Brady, 2000). Naopak škodí, jestliže se problém popírá a matka má o pijícím otci přehnaně dobré mínění (Emshoff a Price, 1999).
Pomáhá také cílená psychoterapie, rodinná terapie (v češtině např. Nešpor, 2007), cílená prevence u ohrožených dětí i další postupy. Prakticky i psychologicky výhodná bývá skupinová terapie (Emshoff a Price, 1999). Při psychologické pomoci těmto dětem se uplatňuje poskytování relevantních informací týkající se závislosti na alkoholu, nácvik prospěšných sociálních a jiných dovedností, psychologická a sociální podpora a věnování se zdraví prospěšným aktivitám (Price a Emshoff, 1997).
· Relevantní informace: U dětí v mladším školním věku je nejdůležitější je zbavit viny za pití problémového rodiče (závislost na alkoholu u rodičů nevzniká proto, že dítě zlobí), později k tomu přistupují informace týkající se alkoholu (co je to okénko, odvykací stav, tolerance) a otázky sebevědomí. Dítě by mělo vědět, že je více ohroženo, ale zároveň i to, že bude-li se alkoholu a drogám vyhýbat, závislost se nevytvoří. Dědičná je náchylnost k závislosti, nikoliv závislost jako taková.
· Osvojování si potřebných dovedností: Tyto dovednosti se týkají zvládání negativních emočních stavů (relaxace, cvičení, schopnost se svěřit) i dovedností, jak zvládat rizikové situace (např. jak odmítnout jízdu autem, které řídí opilý otec, jak odmítat alkohol a komunikovat v krizi, jak se rozhodovat).
· Opatřovat si sociální a psychologickou oporu . Sem patří širší rodina, dobré zájmové organizace, zdravě žijící vrstevníci, profesionální služby včetně telefonické pomoci.
· Zdravé aktivity v bezpečných prostředích – dobré kulturní, sportovní i jiné zájmy atd.
Prospívají také návštěvy sociálních pracovnic v problémových rodinách (Olds a spol., 1997). Dobré zkušenosti jsou s terapií hrou a arteterapií. Osvědčil se také (pokud je to možné) nácvik rodičovských dovedností a poradenství poskytované rodičům dítěte.
Dětí závislých rodičů se ve svých rodinách učily pravidlům „nemluv, nedůvěřuj, nepociťuj a nic nechtěj, protože to stejně nedostaneš“ (volně podle Herman, 2007). Tento negativní obraz světa je třeba korigovat. Emshoff a Price (1999) správně zdůrazňují, že ti, kdo těmto dětem pomáhají, by měli vidět nejen rizika a problémy, ale i individuální dobré možnosti a specifická nadání dětí.
Co prospívá dětem rodičů závislých na alkoholu – přehled
· Práce s rodiči ústící do protialkoholní léčby problémového rodiče.
· Relevantní informace o závislosti na alkoholu poskytované dětem i rodičům.
· Mírnění pocitů viny u dětí za chování rodičů.
· Nácvik dovedností sebeovlivnění (relaxace, tělesná aktivita, svěřit se atd.) u dětí.
· Nácvik komunikačních dovedností a dovedností odmítání u dětí, někdy vhodné i u rodičů.
· Nácvik dovedností rozhodování u dětí, někdy vhodné i u rodičů.
· Nácvik zvládání rizikových situací (vhodné pro děti i manželky závislých).
· Naučit se získávat sociální a psychologickou oporu v okolí (vhodné pro děti i manželky závislých).
· Plánování bezpečných aktivit v dobré společnosti (vhodné pro děti i rodiče).
· Plánovaní zdravých rodinných rituálů, větší pravidelnost a předvídatelnost života (vhodné pro rodiče i děti).
· Terapie hrou pro menší děti a arteterapie pro menší děti i pro dospívající.
· Zvyšování zdravého sebevědomí a přiměřené uspokojování vlastních potřeb (vhodné pro děti i rodiče).
Snižování dostupnosti alkoholu a jiných drog pro děti a dospívající. Sem patří prosazovaná věková omezení, cenová regulace atd.
Organizační rámec prevence
Prevence u dětí z rodin závislých na alkoholu a krátká intervence mohou probíhat v různých prostředích. Zmiňme zde psychologické poradenství, dětské lékaře, školy, zájmové a jiné organizace. V zahraničí existují i svépomocné organizace dospívajících nebo dospělých dětí z rodin závislých na alkoholu (Alateen, 2007, Adult Children of Alcoholics, 2007). Z celospolečenského hlediska jsou ještě důležitější vyšší zdanění alkoholu, omezování reklamy alkoholu a omezování dostupnosti alkoholu pro nezletilé (WHO, 2007).
Literatura
Adult Children of Alcoholics. www.adultchildren.org. A ccessed 29.9.2007.
Alateen. www.al-anon.alateen.org. A ccessed 29.9.2007.
Anda RF, Whitfield CL, Felitti VJ, Chapman D, Edwards VJ, Dube SR, Williamson DF. Adverse childhood experiences, alcoholic parents, and later risk of alcoholism and depression. Psychiatr Serv. 2002;53(8):1001-9.
Andreas JB , O'Farrell TJ, -Stewart W. Does individual treatment for alcoholic fathers benefit their children? A longitudinal assessment. J Consult Clin Psychol. 2006;74(1):191-8.
Andreas JB , O'Farrell TJ. Longitudinal associations between fathers' heavy drinking patterns and children's psychosocial adjustment. J Abnorm Child Psychol. 2007;35(1):1-16.
Arendt M, Sher L, Fjordback L, Brandholdt J, Munk-Jorgensen P. Parental alcoholism predicts suicidal behavior in adolescents and young adults with cannabis dependence. Int J Adolesc Med Health. 2007;19(1):67-77 .
Cooke CG, Kelley ML, Fals-Stewart W, Golden J. A comparison of the psychosocial functioning of children with drug-versus alcohol-dependent fathers. Am J Drug Alcohol Abuse. 2004;30(4):695-710.
Emshoff JG, Price, AW. Prevention and intervention strategies with children of alcoholics. Pediatrics 1999; 103(5 suppl.):1112-1121
Finn PR, Justus A. Physiological responses in sons of alcoholics. Alcohol Health and Reserarch World 1997; 21(3):227-231.
Flaherty EG, Thompson R, Litrownik AJ, Theodore A, English DJ, Black MM, Wike T, Whimper L, Runyan DK, Dubowitz H. Effect of early childhood adversity on child health. Arch Pediatr Adolesc Med. 2006;160(12):1232-8.
Herman M. Counseling Children of Alcoholics Proceedings of the Annual Conference of the New Jersey Counseling Association. Eatontown, New Jersey May, 2007; 63-72. www.njcounseling.org/ofl/files/NJCA2007Proceedings.pdf
Killeen T, Brady KT. Parental stress and child behavioral outcomes following substance abuse residential treatment. Follow-up at 6 and 12 months. J Subst Abuse Treat. 2000;19(1):23-9.
Larkins JM, Sher KJ. Family history of alcoholism and the stability of personality in young adulthood. Psychol Addict Behav. 2006;20(4):471-7.
Matějíček Z, Skála J, Kmošková L.: Skóre alkoholismus a výchovná situace v rodinách alkoholiků. Česk Psychiatr. 1983;79(6):380-386.
National Association for Children of Alcoholics. Children of Alcoholics: Important Facts. Rockville, MD : National Clearinghouse for Alcohol Information; 1998. www.nacoa.net/pdfs/addicted.pdf
Nešpor K. Návykové chování a závislost. Třetí aktualizované vydání. Praha: Portál 2007; 176.
Nešpor K, Csémy, L. Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. 5. revidované vydání. Praha: Sportpropag 2003; 104. Volně ke stažení z www.drnespor.eu.
Olds DL, Eckenrode J, Henderson CR Jr, Kitzman H, Powers J, Cole R, Sidora K, Morris P, Pettitt LM, Luckey D. Long-term effects of home visitation on maternal life course and child abuse and neglect. Fifteen-year follow-up of a randomized trial. JAMA. 1997;278(8):637-43.
Price AW, Emshoff JG. Breaking the Cycle of Addiction: Prevention and Intervention With Children of Alcoholics. Alcohol Health and Research World 1997; 21(3):241-246.
Ross LT , Hill EM. Comparing alcoholic and nonalcoholic parents on the family unpredictability scale. Psychol Rep. 2004;94(3 Pt 2):1385-91.
Webb RT, Abel KM, Pickles AR, Appleby L, King-Hele SA, Mortensen PB. Mortality risk among offspring of psychiatric inpatients: a population-based follow-up to early adulthood. Am J Psychiatry. 2006;163(12):2170-7.
Wegscheider-Cruse S. Another chance. Palo Alto : Science and Behavior Books 1989; 324.
Werner EE. Resilient offspring of alcoholics: a longitudinal study from birth to age 18. J Stud Alcohol. 1986;47(1):34-40.
WHO Europe. European Alcohol Action Plan 2000–2005. www.euro.who.int/document/E67946.pdf, accessed 26.9.2007.
Workman M , Beer J. Depression, suicide ideation, and aggression among high school students whose parents are divorced and use alcohol at home. Psychol Rep. 1992;70(2):503-11.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Národní koordinátor Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotní organizace
Psychiatrická léčebna, Oddělení léčby závislostí (muži)
Další informace týkající se prevence a léčby návykových nemocí nejdete na www.drnespor.eu
PhDr. Ladislav Csémy
Psychiatrické centrum Praha
csemy@pcp.lf3.cuni.cz
Tato práce vznikla v rámci Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotní organizace a je možné ji šířit bez omezení.
