Názory pediatrů na zavedení krátké protidrogové intervence
8.10.2008 Starostová O., Čápová E.
68,4 % respondentů se vyjádřilo pro potřebu zavést drogový screening jako povinnou součást preventivní prohlídky. Jako důvody uvádějí:
– potřeba systematické prevence,
– včasnost podchycení problému,
– možnost zabránit rozvoj závislosti,
– možnost rychlé detekce experimentování s drogami,
–v yhledání skrytých případů.
30,5 % respondentů má k zavedení drogového screeningu nevyjasněný postoj nebo ho nepodporují. Argumentace tohoto postoje je následující:
– pediatři upřednostňují individuální přístup před plošným screeningem,
– obava z formálnosti a rutinizace postupů,
– neshledávají počet natolik významný, aby investované náklady byly vynaloženy efektivně,
– sami nemají problémy s pacienty s drogovou závislostí,
– obava, že pacienti nepřiznají závislost.
Tyto odpovědi zcela korespondují s výstupy analýzy, které jako významné bariéry při zavádění intervence uvádějí pesimismus k efektivitě léčby drogových závislostí, obavy z citlivosti pacienta k tématu užívání drog (Freidmann PD Screening and intervention for illicit drug abuse, 2001)
Jako optimální věk k zahájení drogového screeningu se z pohledu pediatrů jeví 13. rok pacienta, což potvrzují výstupy ůi z jiných formativního šetření provedených Ceprosem. Druhou nejčetnější kategorií je 15. rok s 20,3 % (s 20% odstupem v preferenci). Z toho vyplývá, že 13. rok je jednoznačně preferován.
57,1 % respondentů potvrdilo vzestupnou tendenci v konzumaci návykových látek (57,1 % respondentů), zejména tabáku, alkoholu a marihuany, společně se snižující se věkovou hranicí prvního užití. Svůj postoj pediatři doplňují těmito komentáři: „celkově se zvyšuje dostupnost drog“, „roste počet experimentujících“, „častější výskyt s akutní intoxikací“, „u pacientů nárůst psychosomatických obtíží“. Pediatři též poukazují na rozdíl mezi venkovem a městem v konzumaci drog – jednak na rozdílnou věkovou hranici (na venkově se podle jejich zkušeností začíná později), jednak je menší výskyt dětí a dospívajících se zkušeností s drogou.
Všichni respondenti hodnotili postup krátké intervence navržený v Manuálu drogové prevence v praxi praktického lékaře pro děti a dorost pozitivně. Oceňovali jeho srozumitelnost, potřebnost, propracovanost. Manuál byl evaluován jako inspirativní, jako dobrý pomocník, s dobře propracovaným schématem a přehledný k rychlému vyhodnocení závislosti. Pediatři zdůraznili potřebu osvojit si navržené dovednosti (neboli další vzdělávání).
Často uváděnou překážkou pro zavedení screeningu je podle názoru pediatrů časová náročnost screeningu, což opět koresponduje s indikovanými bariérami uváděnými lékaři při zavádění screeningu (vnímání mnohem vyšší potřeby času, než je aktuálně třeba:
Freidmann PD Screening and intervention for illicit drug abuse, 2001).
Pro zavádění je potřebný dle názoru respondentů delší a podrobnější trénink, neboť v současné době se pediatři potýkají s nedostatečným vyškolením a cítí potřebu naučit se dobrému postupu, jak je uváděn v metodice screeningu (Manuál drogové prevence v praxi praktického lékaře pro děti a dorost).
